Osvěta týkající se duševního zdraví se v současnosti naštěstí stále rozšiřuje a zintenzivňuje a s ní i apel na to, že není ostuda vyhledat odbornou pomoc, když se cítíme – lidově řečeno – pod psa. Víte ale, ke komu kdy zajít a kdo vám jak pomůže?
I když jsme právě tak nějak pochválili dnešní osvětu, druhým dechem musíme dodat, že někteří lidé dokážou psychické potíže ještě stále bagatelizovat a hodnotu toho, kdo potřebuje pomoc, pak snižovat.
Stejně tak je problém s nedostupností nebo dlouhými čekacími lhůtami u psychologů a psychiatrů (a za problém můžeme vlastně považovat i to, že psychoterapeutů je sice spousta, protože tím těžší je najít mezi nimi „toho pravého“ a zkušeného).
Tělo léčíme perfektně. Duši opomíjíme
Stále více se ukazuje, že pečovat o psychiku je stejně důležité jako dbát o vlastní tělo. V moderní medicíně jsme za poslední roky a desetiletí jako lidstvo udělali ohromný pokrok, ale psychiku jsme všeobecně spíš zanedbávali.
Dokážeme se tak po operaci rychleji postavit na nohy, ale když nás právě drtí těžká deprese, možná se doslechneme, že „máme myslet pozitivně“ nebo „nemáme být líní“. Takhle by ale povědomí o duševním zdraví v 21. století vypadat nemělo. Natož pak péče.
Důležité je vědět, že duševní potíže mohou potkat kohokoli bez ohledu na věk, pohlaví, vzdělání nebo profesi. Šťastní jsou ti, kteří pomoc nepotřebují, ale ti, kteří ji potřebují víc než sůl, by se minimálně neměli potýkat se stigmatizací, když už se nesetkají s úplným pochopením. Ona psychoterapie v celé své škále směrů dokáže člověku neuvěřitelně ulevit, podobně jako v některých případech antidepresiva, anxiolytika a další léky.
Když už tedy dojde na lámání chleba a vy cítíte, že sami svoje stavy a trápení nezvládnete, je nanejvýš vhodné vědět, na koho se obrátit a co od člověka vykonávajícího konkrétní profesi očekávat. Rozdílů je několik – vzděláním počínaje, kompetencemi konče.
Psycholog
Psycholog vystudoval vysokou školu v oboru psychologie a zaměřuje se na různé oblasti lidského chování, emocí a myšlení. Jeho denním chlebem je diagnostika psychických potíží a poskytování podpory prostřednictvím rozhovorů a psychologického poradenství.
Psycholog může provádět testování inteligence, osobnosti nebo paměti, může pomáhat zorientovat se v náročných životních situacích a poradit, jak se s nimi vnitřně vypořádat (pozor, neporadí vám, co máte dělat!). Nikdy vám ale nepředepíše léky, nemá k tomu oprávnění.
Psychologové se navíc řídí různými směry, které tady ovšem v pár řádcích nedokážeme rozvinout. Tím nejrozšířenějším je pravděpodobně kognitivně-behaviorální terapie (KBT).
Kdy vyhledat psychologa?
S psychologem můžete efektivně řešit dlouhodobý stres, vyčerpání, potíže se spánkem nebo soustředěním. Pomůže vám najít zvládací strategie, abyste své potíže ustáli. Neovlivní sice životní situace, které vás potkají, ale dokáže vám poradit, jak ty nepříjemné překonat a ideálně tak, aby vás to fatálně nevyčerpalo. Může jít například
o partnerskou krizi, ztrátu (nebo náročnou změnu) zaměstnání, potíže s výchovou dětí a další.
Dětští psychologové zase často řeší neklidné chování, potíže s učením nebo nápadné změny nálad, které je samozřejmě nejlepší podchytit co nejdříve.
Psycholog dokáže odhalit první známky duševních onemocnění, jako je depresivní porucha nebo úzkostná porucha, a ten opravdu dobrý vám prozradí, jestli jste zatím jen na cestě k vyčerpání, nebo už jste se propracovali k syndromu vyhoření v plné síle.
Včasná pomoc je důležitá, protože jakmile se psychické potíže zhoršují, přestanou se týkat jen dotyčného a začnou působit i na jeho okolí, hlavně to nejbližší.
Psycholog vám může v rámci svých kompetencí nabídnout objektivní náhled na situaci (zvlášť pokud máte sklony vnímat události černobíle) a může se stát průvodcem v poznávání vašich vlastních emocí.
Když zjistí, že problém přesahuje jeho kompetence a není schopen vám efektivně pomáhat, doporučí vám návštěvu jiného odborníka – konkrétně třeba psychiatra, když nabyde dojmu, že bez léků se váš stav nezlepší.
Psychologa můžete vyhledat bez žádanky, pokud si vyberete toho s přímou úhradou (tedy když platíte vy). K psychologovi, který pracuje „na pojišťovnu“, žádanku potřebujete.
Psychoterapeut
Psychoterapeut se specializuje na vedení krátkodobé i dlouhodobé terapie, jejímž cílem je dlouhodobě zlepšit klientův duševní stav. Někteří psychoterapeuti dokážou navrhovat i řešení akutních stavů.
Každý, kdo se chce stát psychoterapeutem, musí absolvovat akreditovaný psychoterapeutický výcvik, což není záležitost na pár týdnů – jde o 5 let náročného studia a jen tak někdo se do něj nepustí. Vyjde totiž na více než 200 000 Kč. Takový kurz musí absolvovat i zájemci o terapeutickou praxi z řad psychologů a psychiatrů.
Sezení s psychoterapeutem spočívá především v rozhovoru, naslouchání a ve vedení klienta k tomu, aby si uvědomil problém, dokázal ho uchopit a dojít ke změně k lepšímu.
Hodí se vědět také to, že psychoterapeuti se liší i v tom, kdy a jak během sezení s klientem mluví. Někteří vás nechají mluvit a plynout vaše myšlenky a k vašemu sdělení se vyjádří až na konci sezení (například psychoanalytici), jiní se doptávají už během vašeho popisu událostí a stavů, čímž udávají směr, kterým se sezení ubírá. Ani jedno není špatně. Záleží na tom, co právě vám vyhovuje.
Psychoterapie může být individuální, párová nebo rodinná. Délka terapie bývá různá – některým stačí pár sezení, jiní potřebují i roky.
Velký význam má také důvěrný vztah mezi klientem a terapeutem, protože právě pocit bezpečí a přijetí je nejdůležitějším předpokladem pro efektivní řešení vašich potíží. Terapie má být bezpečným „místem“, kde se nebojíte říct vůbec nic a zároveň se nebojíte jakéhokoli odsouzení.
S psychoterapeuty, respektive s jejich výběrem je ale taková potíž… Je jich opravdu hodně. Proto může být skutečně obtížné vybrat někoho, kdo vám „sedne“, komu začnete přirozeně důvěřovat. Často se proto stává, že člověk vyzkouší klidně několik terapeutů a terapeutický vztah dokáže navázat třeba až s tím pátým. I tady platí, že je důležité to nevzdávat.
Zkvalitnění služeb psychoterapeutů působících mimo zdravotnictví by teď měla zajistit novela zákona, která nařizuje provozovat psychoterapeutické služby jako vázanou živnost (tedy živnost, kterou člověk může provozovat jen po doložení náležitých dokumentů – třeba vysokoškolský diplom). K výkonu vázané živnosti Poradenská psychoterapie bude třeba mít magisterské vzdělání, odpovídající výcvik a jasně stanovený počet hodin praxe.
Doteď se totiž bohužel stávalo, že někteří psychoterapeuti vykonávali svou práci jako volnou živnost, u které se žádná kvalifikace prokazovat nemusí. Pak už se dá s trochou nadsázky říct, že tuto práci mohl dělat takřka kdokoli... Proto fakt, že je psychoterapeutů hodně, nemusí nutně znamenat, že se všem zájemcům dostane adekvátní pomoci.
Kdy vyhledat psychoterapeuta?
Psychoterapeuti se specializují na paletu duševních potíží, která je pestřejší, než si dovedete představit.
Psychoterapie je vhodná například u opakujících se úzkostí, panických atak, poruch příjmu potravy nebo při zpracování traumatických událostí. Základem úspěchu je najít takového, který se zaměřuje přímo na řešení potíží, které vás trápí. Od toho se navíc může odvíjet směr a postup, který terapeut zvolí.
Na psychoterapeuta se můžete obrátit kdykoli, žádné doporučení nepotřebujete.
Psychiatr
Psychiatr je lékař jako každý jiný. Vystudoval medicínu a získal atestaci v oboru psychiatrie. Proto vám může předepisovat léky. Na rozdíl od psychologa a psychoterapeuta se zaměřuje na biologickou podstatu potíží, laicky řečeno na to, jaké chemické procesy se (ne)dějí v mozku a co v něm dělá neplechu, která se pak projevuje v podobě duševních problémů.
Může také rozhodnout o hospitalizaci v případě, že je člověk ve vážném stavu, v ohrožení života nebo zdraví (například tehdy, když hrozí sebevražda).
Konzultace s psychiatry jsou podstatně kratší než s psychology a psychoterapeuty. Je to tím, že psychiatr kontroluje hlavně to, jak vám zabírá předepsaná medikace. Vaše životní problémy s vámi dlouze rozebírat nebude. Jeho prací je udržet vás pomocí léků ve stavu, kdy budete život prožívat (ne přežívat) a kdy dokážete chodit do zaměstnání, starat se o děti nebo udržovat sociální kontakty.
Psychiatr může spolupracovat s psychoterapeutem nebo psychologem. Je totiž prokázáno, že nejefektivnější léčba spočívá v kombinaci léků a terapie. Například u těžké deprese mohou antidepresiva stabilizovat stav natolik, že klient na terapii dokáže otevřít i ty nejtěžší kapitoly svého života a správně je zpracovat, čímž se mu dlouhodobě uleví.
Kdy vyhledat psychiatra?
Jednoduše řečeno – když psychoterapie nestačí, když je stav vážný až nesnesitelný. Obrátit se na něj můžete přímo i bez žádanky, ale lepším řešením je spíš konzultace s praktikem nebo psychologem a teprve potom návštěva psychiatra.
Jak vybrat vhodného odborníka a co by měli mít všichni společného?
Když se potýkáte s lehčími psychickými problémy nebo potřebujete podporu při řešení obtížné životní situace, obvykle postačí psycholog. U dlouhodobějších problémů nebo nutnosti hlubší práce na sobě je vhodné vyhledat psychoterapeuta. V případech, kdy potíže značně zasahují do každodenního života, je třeba zvážit i návštěvu psychiatra a následně farmakologickou léčbu.
Ať už se pro pomoc vydáte k psychologovi, psychiatrovi, nebo psychoterapeutovi, v ideálním případě byste se měli setkat s pochopením a citlivým přístupem.
Pokud vás začne odborník „léčit“ formulkami typu „někteří lidé jsou na tom hůř, tak co byste chtěl/a“, vyhledejte jiného. Pomoci se vám prostě dostat musí, jen to někdy může trvat nepříjemně dlouho. Důležité je vydržet.
Kdo pracuje „na pojišťovnu“?
Hrazené péče, ale i péče „zadarmo“ se dočkáte u všech tří profesí. Vždy je vhodné předem si zjistit, jestli má vámi vybraný odborník smlouvu s vaší zdravotní pojišťovnou, která sezení a konzultace s ním proplatí. Pokud nemáte na rozhazování, nejspíš to bude jeden z parametrů, podle kterého bude vybírat.
S tím, koho platí pojišťovna a koho si zaplatí přímo klient nebo pacient, souvisí i fakt, že pojišťovnou placení odborníci mívají plno a čekací doby u nich mohou být podstatně delší. Například k psychiatrovi placenému zdravotní pojišťovnou se můžete dostat klidně za 2–3 měsíce od objednání.
Zároveň rozhodně v praxi neplatí, že ti, u nichž máte sezení nebo konzultaci „zadarmo“, jsou automaticky horší než ti, kteří se nechají platit přímo od vás.
První pomoc najdete u praktika
Když ani tak nebudete vědět, jak svou situaci řešit a s kým, první pomoc můžete hledat u svého obvodního lékaře. Třeba v případě, kdy zjistí, že možná trpíte depresemi, smí předepsat slabá antidepresiva, aby se vám aspoň trochu ulevilo, než se dočkáte pomoci odborníka. Pokud tedy máte pocit, že nepřečkáte objednací lhůtu, obraťte se na něj a zbytečně se netrapte.
