Víte, že stres není jen špatný? Že se mu sice nikdy úplně nevyhnete, ale můžete se s ním naučit pracovat, nebo dokonce ještě lépe – předcházet jeho negativním dopadům na vás a vaše zdraví? Poradíme vám, jak na to!
Když vám váš lékař naměří vysoký krevní tlak nebo zjistí vysokou hladinu cholesterolu v krvi, nejspíš hned vysype z rukávu celou sadu doporučení, jak z takového problému ven. A jednou z rad bude „vyhýbat se stresu“.
Ruku na srdce – umíte si to představit? Že byste už nikdy nepotkali svého protivného šéfa (toho aktuálního i kteréhokoli dalšího), vaši nemocní rodiče by se jako mávnutím kouzelného proutku uzdravili a byli v pohodě jako ve svých dvaceti letech, dětem by se problémy vyhýbaly obloukem, a navíc byste vyhráli v loterii, takže byste nemuseli počítat peníze?
Ne, tak to nejspíš nikdy nebude. Stres vás bude provázet až do konce života. Nemusí vás ale semlít, dovést k depresím, úzkostem nebo syndromu vyhoření. Stačí se naučit pár základních pravidel, jak ho průběžně zpracovávat. A pak tato pravidla taky aplikovat a nečekat, až začne být zle.
Není stres jako stres
Když se mluví o stresu, nejspíš si představíte něco hodně nepříjemného. Stres ale není jen jeden. Rozlišujeme negativní stres (distres) a pozitivní stres (eustres).
Distres (negativní stres) je přesně to, co jste si představili a o čem je celý tento článek. Oproti tomu eustres (pozitivní stres) je pro člověka přínosný – je to jakýsi tlak, který nám prospívá například během závodů, zkoušek nebo přijímacích pohovorů.
Jak probíhá stresová reakce a proč se stresujeme více než dříve?
Všeobecně se traduje, že máme pohodlnější a bezpečnější život než naši předci, ale stres skloňujeme ve všech pádech a v podstatně větší míře než oni. Není tak ale docela pravda, že žijeme „v lepším světě“. Už to, jak rychle se všechno kolem nás mění, je stresující.
Lidskému tělu přirozené je zareagovat na ohrožující (stresovou) situaci a po ní zase „zklidnit hormon“ a být v klidu – takhle to opravdu chodí, doslova.
Při signálu, že se blíží nebezpečí, tělo začne vylučovat adrenalin a kortizol. S tím se zvyšuje tlak, zrychluje tep a celé tělo se připravuje na boj nebo útěk. Jakmile nebezpečí pomine, v ideálním případě se hormony vrátí na původní (vhodnou) hladinu a „jede se dál“.
Potíž je v tom, že v současnosti jsme ve stresu prakticky neustále, čímž se zásadně a citelně vyčerpáváme. Může to trvat dlouho, ale své zásoby energie nakonec všechny využijeme… A pak odpadneme. Třeba se jednoho dne vyčerpáním už nezvedneme z postele.
A z čeho jsme ve stresu? Když pomineme pandemie, války, globální oteplování a další záležitosti těchto rozměrů, můžeme jmenovat to, že se svět dnes rychle mění – to je samo o sobě stresující. K tomu připočtěme tlak na výkon v práci, ideálně dostupnost 24/7, a to na všech komunikačních kanálech a pro všechny.
Pak se také sluší a patří být pořád krásní a upravení, vtipní a milí s přáteli, úžasní pro partnera a vůči všem dostatečně trpěliví, včetně té nejpomalejší úřednice za poštovní přepážkou.
Jak se projevuje stres a o co si s ním koledujeme?
Když jste dlouhodobě ve stresu, nejspíš si toho všímáte sami. Ale možná soubor příznaků, které vás trápí, nedokážete na první dobrou přisoudit právě stresu. K jeho projevům tedy patří:
- poruchy spánku a věčná únava
- bolesti hlavy a bolesti na hrudy
- bušení srdce
- tuhnutí svalů (šíje a trapézy jsou jako z kamene)
- zažívací potíže (zácpa, průjem, nevolnosti)
- u žen problémy s menstruací
- nezájem o sex
Když to ve fázi, kdy jde „jen“ o tyto příznaky, dokážete zarazit, nejspíš ještě nebude tak zle. Pokud se to ale nepovede, můžete si dojít i pro syndrom vyhoření, deprese, úzkosti, panické ataky, zvyšuje se také riziko rozvoje diabetu, obezity a rakoviny. V tomto výčtu nejspíš není nic, s čím byste se chtěli dobrovolně potýkat.
Jak se vyrovnávat se stresem, aby neměl fatální důsledky?
Jak už padlo – stresu se v životě nevyhneme. Je proto potřeba naučit se s ním žít, ventilovat nepříjemné emoce s ním spojené a budovat pozitivní zdroje, ze kterých budeme v těžších situacích čerpat. Hned vysvětlíme.
Ventilujte emoce
Jestli vás odmalička vedli k tomu, abyste se nevztekali, neplakali a ideálně byli za všech okolností usměvaví, tak na to jednou provždy zapomeňte. Až vás zase někdo naštve, nemávněte nad tím rukou. Dejte mu najevo, co se děje, a vyvztekejte se. Až se vás někdo dotkne, vyplačte se (nemusíte před ním, klidně to nechte na doma). A nenuťte se do úsměvu, když je vám mizerně.
Vypouštění emocí ven je zásadním krokem k tomu, abyste je nezdravě neudusávali v sobě. Co totiž zůstává uvnitř vás, může právě tam nadělat pořádnou paseku – klidně i ve formě tělesných potíží (říká se tomu psychosomatika).
Dostatečně odpočívejte
Nejspíš většina z nás je v jednom kole, a když nestíháme, zkrátka ubereme ze spánku. Že neumíme ani jen tak odpočívat, to je ještě horší. Spánek je ale důležitý, stejně jako voda nebo jídlo. Osm hodin denně je skoro nezbytnost, abychom mohli v pohodě fungovat. Někomu stačí o něco méně, někdo potřebuje více.
Vůbec není od věci vystoupit aspoň o víkendu z kolotoče všech událostí, vypnout a jen být. I kdyby to mělo být převalování v posteli. Hodně lidí má z odpočinku a nicnedělání výčitky. Jenže abychom mohli být produktivní (efektivně!), musíme na to mít síly.
Dbejte na pitný režim a vyváženou stravu
Věřte, že na vašem rozpoložení a odolnosti vůči stresu se projeví i to, jestli do sebe od rána do večera „lámete“ energiťáky, nebo pijete dost vody, případně bylinkové čaje a občas nějakou tu minerálku.
A jinak se budete cítit i tehdy, když místo tučných a těžkých jídel přejdete na lehčí stravu s vyváženým poměrem makroživin (sacharidy, bílkoviny, tuky), s dostatkem vlákniny a vitamínů a minerálů. Jakmile se tělo cítí líp, hned se to podepíše i na psychice. A jako celek pak dokážete lépe nakládat se stresem.
Věnujte se svým koníčkům
Je jedno, jestli rádi pletete svetry se severskými vzory, hrajete na violoncello, nebo třeba v garáži oprašujete veterána. Když vám to dělá dobře, uklidňuje vás to a cítíte se u toho báječně, vyhraďte si na to čas. Pravidelně. A když říkáme pravidelně, nemyslíme tím jednou za půl roku.
Sportujte
Pochopitelně pokud můžete, pak sportujte. Nemusíte překonávat sousedovy rekordy v běhu do vrchu. Klidně si aspoň 3x týdně vyjděte na hodinku na procházku, ale cíleně – cesta z práce pěšky je bezva, ale v tomto případě se nepočítá. Počítá se cílený „pohyb pro pohyb“ (a pro dobrý pocit).
Nepodceňujte pohyb, už proto, že se během něj uvolňují endorfiny známé jako hormony štěstí. Kromě toho jím vyventilujete vnitřní napětí, čímž opět aspoň do určité míry zatočíte se stresem. A pochopitelně jsou tu i další výhody – třeba kvalitnější spánek.
Stýkejte se s přáteli
Mít kolem sebe blízké je důležité pro všechny. I pro ty nejuzavřenější introverty. I kdyby to měl být nakrásně jeden jediný člověk. Většina lidí ale má aspoň hrstku přátel, s nimiž rádi tráví čas, společně se věnují koníčkům nebo se prostě jen sejdou u kávy a bábovky (alternativně u piva a klobásky) a proberou, co se za poslední týden stalo.
Právě setkávání se s přáteli a pěstování koníčků, které vám přinášejí radost, je ono výše zmíněné budování zdrojů (zdrojů energie a pozitivních emocí, o které se pak můžete opřít).
Neodkládejte nepříjemné záležitosti
Život není jen o zábavě a všichni máme nějaké povinnosti. Pokud před sebou „hrnete“ něco velice nepříjemného, bude vás to stresovat. A zrovna s tím můžete efektivně pracovat, aby to na vás mělo co nejmenší dopad. Zlaté pravidlo říká „to nepříjemné vyřešit co nejdřív“. Neodkládejte to. Sami víte, jak se vám pak uleví.
Stresu se nikdy nevyhneme. Nemusíme se jím ale nechat pohltit. Stačí se pravidelně věnovat prevenci a každou další zátěž můžeme zvládat zase o něco snáz!
